Velikonoční zvyky a pověry

11. září 2012 v 11:59 | Pájinka |  Velikonoce

Velikonoční zvyky a pověry


Stejně jako se Vánoce neobejdou bez ryb, mají i Velikonoce svého beránka. Proč se ale jí právě tehdy? Tajemství velikonočního jídelníčku sahá daleko do minulosti, až před biblickou Poslední večeři Páně.
Leonardova freska Poslední večeře Páně
Jako Poslední večeře Páně se totiž označuje poslední stolování Krista a jeho učedníků v Jeruzalémě v době pesachu, jednoho z nejstarších hebrejských svátků a předchůdce křesťanských Velikonoc. Zapomeňme teď na skandální odhalení Šifry Mistra Leonarda, spojené s jeho slavným obrazem, a zaměřme se na její menu, které se stalo základem pro velikonoční kulinářské tradice a symboly.
Oslava příchodu jara
O svátku pesach se prolínaly dávné jarní slavnosti starověkých hebrejských kmenů se vzpomínkou na zachránění z egyptského otroctví.
Součástí byla i tradiční hostina, jež se později přenesla do úzkého kruhu rodiny. Významnou roli při ní hrálo i červené víno provázené mnoha rituály. Pokud tedy Ježíš skutečně přijel do Jeruzaléma, byly pesachové pokrmy posledním jídlem, které konzumoval. Menu mělo po staletí ustálená pravidla a tvořily je symbolické pokrmy připomínající odchod z Egypta. Proto v něm nesměly chybět:
  • Nekvašený chléb. Byl jen z vody a mouky (pšeničné, žitné, ovesné, špaldové). Připomínal rychlý útěk hebrejského lidu, kdy nezbyl čas nechat chlebové těsto vykynout, a tak se připravily jednoduché placky.
  • Jehněčí pečeně. Původně se podával beránek, pečený na otevřeném ohni na dvou rožních, ochucený solí, česnekem a praženým mletým kmínem, později jen pečená jehněčí kost s kousíčky masa. Symbolizovaly silnou ruku boží a vykonavatele posledního trestu, tzv. desáté rány egyptské.
dynamic-picture-top_foto2__121312
  • Hořké byliny. Nejprve se používaly libeček, čekanka, řeřicha, lebeda, později přibyly hlávkový salát a křen. Při hostině se namáčely do slané vody na paměť trpkých časů a slz prolitých v egyptském zajetí.
  • Charoset. Sladká hrudkovitá omáčka ze sušených meruněk, datlí, fíků, rozinek, červeného vína a ořechů. Představovala hlínu, z níž Izraelité tvořili cihly na stavby egyptských pyramid.
  • Vejce. Symbolizovala naději života a byla vařená natvrdo jako důkaz odolnosti člověka proti všem příkořím.

Nové významy

Křesťanské velikonoční pokrmy v mnohém připomínají pesachovou hostinu. Přibyla k nim však i některá jídla nová, jiná zase ta původní nahradila.
Místo jehněčího se často podává velikonoční nádivka (hlavička), pokrm připravený z vajec a několika druhů masa, nebo se upeče jen beránek ze sladkého těsta. Hořké byliny se rozšířily o mladé kopřivy, špenát a chřest. Pohanské kořeny má nejspíš zvyk pojídání sladkých chlebů, pozdějších mazanců. Ale na rozdíl od nich se nahoře nařezávaly do kříže jako připomínka Ježíšovy oběti. A protože Velikonoce připadají na dobu, kdy slepice dost snášejí, s vejci se nešetřilo a hojně se přidávala do všech pokrmů nebo jen různě zdobila.

Symbolika pokrmů

Potravina
Symbol
Zvyky, pověry, zajímavosti
Vejce
Plodnost, životRodina měla jedno společně sníst, aby držela celý rok pohromadě
Beránek
Čistota, obětováníKdyž v 19. st. jehněčí podražilo, pekl se ze sladkého těsta
Jidášky
Provaz, na němž se oběsil JidášKapaly se medem, aby chránily před žihadly a uštknutím
Mazanec
SlunceNejstarší velikonoční pečivo u nás se dřív peklo z vajec a sýra, sladké až v 18. st.
PtáčciPříchod jaraPečivo se dávalo dětem jako boží dárek
Zelené byliny a zelenina
Probuzení přírodyMělo zabránit bolení krku
Hlavička, nádivka, svítek, ušelo
Zdraví, plodnostProti uřknutí a nemoci
PučálkaZrozeníPodávala se i na Vánoce, jedla se nasladko i naslano
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama